Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za 4. čtvrtletí 2021

14. 01. 2022

Mgr. Libor Křapka, výkonný ředitel IBIS InGold, a. s.

FED, který oznámil plánované zvýšení základních úrokových sazeb, nejspíš neudělal dostatek pro to, aby zabránil vysoké inflaci. Aspoň podle trhu. Cena zlata v posledním čtvrtletí roku 2021 vzrostla o 3,5 %. Rostoucí zájem o zlato podporují záporné reálné úrokové sazby, které najdeme napříč celým světem a které de facto prezentují, jak se znehodnocují peníze uložené na účtech komerčních bank. Nenakupují však jen soukromé osoby, rekordní množství zlata drží i centrální banky.

10. leden 2022, Praha – Zlato v posledním čtvrtletí letošního roku posílilo o 3,5 %. Začalo tedy dohánět ztrátu, kterou nabralo od začátku roku, a také díky tomuto posílení v posledním čtvrtletí zlato, při srovnání spotových cen od prvního ledna 2021 do posledního prosince 2021, oslabilo jen o 3,7 %. Pro zlato je to nejhorší rok od roku 2015. Když však započteme i dva roky předcházející, tak zlato od roku 2019 posílilo o 39 %, což ho řadí mezi nejlépe vydělávající finanční nástroje, které jsou na trhu k dispozici i běžným občanům.

Někteří analytici vidí v poklesu zlata problém. Bohužel si však neuvědomují, že cena zlata prudce vzrostla již v roce 2019 a pak ještě více v roce 2020, a zlato tímto růstem reagovalo na inflační očekávání a nečekalo až inflace skutečně dorazí. Je logické, že si zlato, po růstu přes 40 % za dva roky, nyní vybralo čas na oddych. Spíše je s podivem, že korekce ceny byla jen tak nízká.

Ve čtvrtém čtvrtletí mělo zásadní vliv na další vývoj ceny drahých kovů listopadové zasedání americké centrální banky, na kterém FED nepřímo přiznal problém s rostoucí inflací a oznámil, že začíná omezovat nákupy dluhopisů a úrokové sazby začne zvyšovat již v roce 2022, a to nejméně ve třech krocích. Zvyšování úrokových sazeb na americkém dolaru není určitě pozitivní pro cenné kovy, a pro zlato obzvlášť. Zlato ovšem překvapivě reagovalo růstem, protože trh usoudil, že reakce na vývoj inflace není ze strany americké centrální banky dostatečná, a že inflace bude růst o hodně rychleji než úrokové sazby, čímž znehodnocování peněz bude nadále pokračovat.

Analytici investičních bank Goldman Sachs nebo Wells Fargo, právě na základě nepřesvědčivé reakce americké centrální banky, odhadují pro tento rok zvýšení ceny zlata až k hodnotě 2 000 USD za unci, tedy minimálně 10% nárůst ceny. Unce investičního zlata by se tak mohla v českých korunách prodávat za částku převyšující 50 000 Kč.

Je také důležité brát v potaz reálné úrokové sazby, tedy úrokové sazby vyhlašované centrální bankou snížené o výši inflace. Tyto sazby jsou napříč světovými ekonomikami v záporných hodnotách. V USA je to přes -6 %, v Eurozóně přes -5 %, v ČR je to nyní, díky prudkému zvyšování sazeb, „jen“ přes -3 %. Reálné úrokové sazby je velmi dobré pozorně sledovat. Pohybují-li se v záporných hodnotách, tak nám de facto ukazují, o kolik procent se ročně snižuje kupní síla peněz, které leží na běžných účtech bank. A právě zůstatky na účtech v komerčních bankách jsou v současné době, z důvodu nemožnosti utrácet, ale i díky opatrnosti občanů a firem, historicky nejvyšší a rychle a masivně ztrácí svoji hodnotu. Zlato sice v amerických dolarech za celý loňský rok zlevnilo o téměř 4 %, ale peníze na účtech ztratily 6 %, proto se i v minulém roce jednoznačně vyplatilo zlato nakupovat.

Rok 2022 bude ve znamení, snad již končícího, boje s epidemií nemoci Covid-19, i když záludné mutace mohou stále nepříjemně ovlivňovat světovou ekonomiku. Právě toho jsme svědky aktuálně. Počty nemocných jsou nejvyšší od začátku pandemie a ekonomika v Evropě i USA kvůli tomu jede jen na půl plynu. To se projevuje i v oblasti cenných kovů. Rafinérie, které vyrábějí investiční slitky, jsou již dva roky pod obrovským tlakem ze strany nakupujících, stále se totiž nevyrovnaly s bezprecedentní poptávkou po cenných kovech a dodací lhůty se tak u některých slitků protahují až na několik měsíců. Nenakupují však jen soukromí investoři či běžní občané. Nakupují i centrální banky. Světová rada pro zlato (WGC) oznámila, že banky mají v současné době ve svých zásobách rekordní množství zlata, a to 36 000 tun. Jen za poslední dekádu do zásob nakoupily více jak 4 500 tun. Stále se tak zbavují dolaru ve svých rezervách a nahrazují ho zlatem. Tento trend bude jistě pokračovat.

Smutný příběh zažívá aktuálně Turecko. Turecká měna za rok znehodnotila o 36 % a autoritářský vůdce Erdogan místo, aby nechal centrální banku pracovat, tak jí dává politická zadání, aby v takové situaci snižovala úroky. Takže tuto hyperinflaci ještě zrychluje. Naštěstí toto není pro Turky nová situace. Jejich měna si již v minulosti prošla několika kolapsy, což vedlo k tomu, že se Turecko stalo jedním z největších trhů se zlatými šperky. Zlato je v této zemi tradičním uchovatelem hodnoty a obyvatelé na něj již několik století spoléhají.

Rok 2022 bude zajímavý i politicky, především v Evropě. Ve třech největších ekonomikách se mění politické klima, což může mít velký vliv i na hospodářství. Německo se bude vyrovnávat s odchodem Angely Merkelové, ve Francii proběhnou prezidentské volby, a šance krajní pravice či populistů nejsou malé, a Itálie vyčkává, zda Mario Draghi, její současný spasitel, nebude chtít vyměnit premiérské křeslo za to prezidentské.

Určitě nás tedy čeká velmi zajímavý rok a my věříme, že zlato, jako součást portfolií, dokáže očekávané i neočekávané ekonomické či politické otřesy zmírnit a pomůže tomu, kdo ho vlastní, i k nezávislosti na vlivech, které nemůže jedinec až tak ovlivnit.

Cenné kovy ve 4. čtvrtletí 2021

 
Zlato
Stříbro
Platina
Palladium
Nejvyšší cena USD/oz
1 869,00
25,395
1 098,50
2 219,50
Datum
16. 11. 2021
15. 11. 2021
16. 11. 2021
18. 11. 2021
Nejnižší cena USD/oz
1 747,70
21,87
919,50
1 590,50
Datum
4. 10. 2021
15. 12. 2021
15. 12. 2021
16. 12. 2021

Zlato – překonalo v minulém čtvrtletí hranici 1 850 USD za trojskou unci, ale neudrželo se nad ní a v současné době se pohybuje v pásmu mezi 1 800 – 1 850 USD za unci. V příštím čtvrtletí očekáváme spíše pozvolný růst. Zásadní bude, zda americká centrální banka opravdu zvýší úrokové sazby, jak deklarovala, zda toto zvýšení dostatečně pokryje inflaci a zda inflace bude ještě dále akcelerovat, nebo zůstane kolem hranice 5 %.

Stříbro – stále čeká na svoji hvězdnou chvíli, která dle některých analytiků již měla dávno nastat. Ve čtvrtém čtvrtletí se sice na chvíli dostalo nad hranici 25 USD za unci, ale neudrželo se tam dlouho a následně kleslo dokonce pod hranici 22 USD za unci. Naštěstí pro něj to bylo jen krátkodobě a nyní se pohybuje v bezpečném pásmu 22 - 25 USD za unci. Jeho cena vůči zlatu se stále drží v rozmezí 70 – 80 trojských uncí stříbra za jednu unci zlata. Hlavní vliv na jeho cenu má stále cena zlata. Celkově v roce 2021 bylo druhou nejhorší komoditou vůbec. Jeho cena od začátku roku poklesla o 15 %. Opět je však nutné vnímat i to, že v roce 2020 bylo stříbro naopak tou nejvýnosnější komoditou, když se jeho cena zvedla o 48 %.

Platina – se pohybuje stále kolem hranice 1 000 USD za unci. Je v rovnováze již dva roky, protože v roce 2020 se její cena zvýšila o 11 % a v letošním klesla o 12 %. Vypadá to, že platina je z nejhoršího venku. Její dramatický pokles, po ústupu naftových motorů, je již za námi, další pohyb její ceny nebude nijak dramatický a bude si držet současnou úroveň.

Palladium – ve čtvrtém čtvrtletí také klesalo. Jeho cena se dostala dokonce až pod hranici 1 600 USD za unci, a palladium tak bylo levnější než zlato, což v minulých několika málo letech nebývalo obvyklé. Nyní se pohybuje kolem hranice 1 900 USD za unci. Palladium bylo v roce 2021 vůbec nejhorší komoditou, co se týče výnosnosti. Za celý rok jeho cena poklesla o více jak 22 %. Je však nutné dodat, že za rok 2019 a 2020 jeho cena celkově vzrostla o 80 %. Celkově tedy palladium rostlo za poslední tři roky skoro o 60 %. Nevýhodou palladia je jeho velká volatilita. Při podobné ceně jako zlato je za jeden den schopno propadnout i o 300 USD (17. 6. 2021), ale také posílit o 130 USD (16. 12. 2021). Takové pohyby na zlatu nejsou ani za tři měsíce.